V pondělí 12. srpna jsme se po prázdninách sešli na našem pravidelném kempu. Jako obvykle byly naplní vždy dvě „akce“ denně, jeden zážitkový výlet, a jeden přípravný zápas. Počasí nám (jak už je zvykem) trochu zkomplikovalo náš původní plán, kdy jsme chtěli být zejména na hřišti, ale odpoledne to opravdu moc nešlo.
Teploty ve stínu se pod 30°C nedostaly a tak přišla improvizace. Na kempu se nám sešlo 15 hráčů a 2 sourozenci, kteří se také zapojili do tréninkového procesu, ať už jako zkušenější a náročnější soupeř, nebo jako mladší „škodík“. Pondělí jsme začali jen herními, seznamovacími cvičeními, jako byly piškvorky, obíhačka, hlavičkovaná, házená apod., odpoledne jsme si i přes velké vedro, alespoň hodinku s častými přestávkami vyzkoušeli několik zápasových situací, přebírání míče a spíše technických dovedností.
V úterý dopoledne jsme se jak my, tak kluci seznámili s cvičením Animal Flow, které nám představila lektorka tohoto cvičení paní Kateřina Malá. Všichni jsme zjistili, že máme na čem pracovat s ohledem na správné držení těla, jeho komplexního využití při sportu i v běžném životě a jak zlepšit nejen naši koordinaci pohybů, ale také zlepšení našeho rozsahu a posílení těla jako celku, což nám může pomoci i k lepším výkonům na hřišti. Odpoledne nebylo zbytí a přes zámecký park jsme si udělali procházku k bazénu, kde se děti svlažili a užili si cca. hodinu a půl ve vodě. Po bazénu jsme se stejnou procházkou vrátili zpět na hřiště.
Ve středu ráno jsme se zaměřili na nácvik možností jak překonat jednoduše a bez zbytečné únavy soupeřův tým od naší branky až po zakončení. Odpoledne nám nezbylo nic jiného, než opět prozkoumat místní park a udělali jsme si ve stínu, krásnou, asi 4km, procházku a vzhledem k tomu, že jsme příliš nezastavovali, tak jsme se dokonce i trochu unavili.
Čtvrtek byl, jako obvykle dne výletu. Ráno nás vyzvedl na hřišti Taxi Dvořák a odvezl nás do Chotilska do TEP Faktoru. Zde jsme strávili příjemné, bojovné, soutěživé a fyzicky i psychicky poměrně náročné dopoledne. Po načerpání sil jsme vyrazili do Prostřední Lhoty. Vyrazili jsme pěšky mimo hlavní silnice, takže jsme ušli přibližně 5,5 km. Cestou děti nalézali šifru (shluky písmen), které v cíli pochodu měly za úkol složit do srozumitelné věty, takže byl čas i na spolupráci, domluvu, povídání a zábavu i přes další teplý den. Do cíle na fotbalové hřiště v Prostřední Lhotě jsme dorazili krátce před 15. hodinou. Složili jsme šifru a čekali na soupeře – domácí borce – kteří měli dorazit přibližně na 16:30. Jak se spontánně vyplnil čas? Vyndali jsme míče a hráli jsme fotbal, nebo si kopali. Když bylo vše připraveno na zápas tak jsme se do toho hned pustili – za Dobříš hrála 15 minut jedna skupina, 15 minut druhá skupina a pak se vše ještě jednou otočilo. Děti i přes narůstající únavu z celého dne odmakali zápas až do konce a odměnou jim bylo hodně vstřelených gólů, viděli jsme i pokusy o nově učené dovednosti a hlavně snahu a bojovnost. Výsledek není úplně podstatný, ale Dobříš dokázala vstřelit více gólů než domácí.
Poslední den kempu se nesl ráno opět v učení nového způsobu překonání soupeře ve spolupráci 2 hráčů, ve zdokonalování techniky kopů a možnosti vyzkoušet si různé varianty hry s míčem. Po obědě pak proběhlo vymýšlení dalších variant překonání soupeře ve spolupráci celého týmu. Odpoledne jsme zakončili turnajem mistrů – 3 trenéři, 3 týmy, 3× každý s každým – po 5 minutách. Zde se naplno projevila soutěživost, ale také mnohdy až extrémní únava. Ale žádný z týmů vědomě nevypustil jedinou minutu.
Na závěr jsme všem zúčastněným poděkovali za nasazení, ve kterém celý kamp absolvovali. Bylo to super a jen je potřeba v takovém zájmu pokračovat i dále.
Rádi bychom na tomto místě poděkovali – paní Kateřině Malé, za skvělé kompenzační cvičení, panu Josefu Dvořákovi, za bezplatný odvoz celého týmu z Dobříše do Chotilska, panu Martinu Hrubému, za zásobování ovocem (Stánek Mokrovraty), restauraci Modrá Kočka, za obědy.
Pro činnost MFK Dobříš jsou zásadní prostředky