Vůbec. Jsem rád, že jsme po první porážce opět zvítězili, navíc vysokým skóre.
K fotbalu mě přivedl můj otec ve čtyřech letech v Dalekých Dušníkách. V devíti letech jsem pak přestoupil do tehdejší Marily Příbram. Fotbal mě samozřejmě bavil a jako většina kluků jsem toužil stát se slavným hráčem. Můj oblíbený klub je Real Madrid a proto mými vzorem v dětství Iker Casillas a později Keylor Navas.
V Příbrami jsem prožil hezké roky. Rád na to budu vzpomínat. Hlavně na kluky a trenéry z nichž jsem si nejvíce vážil pana Pavla Tobiáše. Hráli jsme hezký fotbal, docela se mi dařilo. Poté, co jsem skončil dorosteneckou kariéru, se ke mně ale nezachovali nejlépe. Věřil jsem, že budu mít možnost tam působit v mužské kategorii. Nedodrželi však smlouvu a sliby, které mi dali.
Z několika nabídek jsem přijal tu od MFK Dobříš po přátelském utkání, ve kterém jsem nastoupil za Podlesí. Několik dobříšských hráčů jsem už znal a navíc jsem věděl, že tento tým hraje atraktivní fotbal. Hráči mě přijali velmi dobře, je tu dobrá parta a věřím, že mužstvu pomůžu k dobrému umístění v divizi.
Ta otázka patří spíš na zkušenější hráče než na mě. Ale když už se mě ptáte, tak odpovím, že mužstvo má určitě na horní polovinu tabulky.
Já to vůbec neřeším. Jsem rád, že jsem dostal příležitost hned v prvním utkání. S Radimem Weberem se nyní střídáme po dvou utkáních a navzájem se podporujeme. Důležité je, aby se nám oběma dařilo a abychom zabránili co největšímu počtu gólů.
Momentálně jsem spokojený na Dobříši a samozřejmě kdyby přišla nabídka z vyšší soutěže, nebránil bych se. Teď chci ale chytat co nejlépe za MFK Dobříš.
(rw)