Brankáře, či spíše univerzálního hráče Jana Jechorta (28) jsem po skončení prvního mistrovského utkání Dobříš – Mariánské Lázně (3 : 0) požádal o rozhovor.
Co říkáš výsledku a výkonu v tomto utkání?
Výsledek je skvělý. Myslím, že jsme si, hlavně za výkon ve druhé půli, vítězství zasloužili. Dopředu jsme dali 3 góly, vytvořili jsme si hodně šancí a vzadu udrželi nulu. Takže jsme spokojení.
Nyní ti položím otázku: Brankář nebo stoper?
Popravdě řečeno, já raději hraji v poli, je to takové záživnější. Myslím, že je to vidět i na mé hře, rád hraju vysoko u stoperů a jsem rád za každou malou domů. Jako obránce jsem začínal v 6 letech v Příbrami a hned po roce se nám zranil brankář na tréninku, tak jsem trénink dochytal a od té doby zůstal v brance. Vždy si pokládám otázku: Kdybych do té branky nevlezl, jaký bych byl asi hráč(smích) .Před dvěma lety, když jsem si vykloubil rameno, myslel jsem si že už se do brány nikdy nevrátím, ale vidíte to. Odešel Jan Šedivý a já jsem zpět. Každopádně se snažím na obou místech podávat co nejlepší výkony ať už v „béčku“ na stoperu, nebo v „áčku“ v bráně. Ty zkušenosti stopera se mi hodí v brance při dirigování obránců.
Jak jsi začínal s fotbalem?
Jak už jsem řekl, začínal jsem v 6 letech na tehdejší Marile Příbram, tam jsem prošel všechny mládežnické kategorie. Až poslední rok dorostu jsem přestoupil na Dobříš. Za to vlastně můžu poděkovat panu Stehlíkovi, který mě tenkrát úplnou náhodou oslovil a díky tomu, že zde hrál můj kamarád Radek Procházka a můj příbuzný Honza Karas, jsem ani chvíli neváhal.
Na jaké trenéry nejraději vzpomínáš?
Z trenérů si nejvíce vážím Jaroslava Maška z Příbrami. Ten nás vlastně naučil hrát velký fotbal, a i když byl nervák a byl přísný, tak na něj rad vzpomínám, protože nám to jen prospělo. A tady na Dobříši si jednoznačně vážím Martina Šraina, který to tady svým přístupem hodně zvedl a naučil nás všechny mít fotbal rad a užívat si ho. Oba to se mnou nikdy neměli lehké, ale vždy mě dokázali podržet. Když jsem byl mladší, přišlo mi, že fotbal je povinnost, ale dneska si užívám každou minutu na hřišti.
Jak vidíš současnost a budoucnost fotbalu v MFK Dobříš?
Vidím to tady na Dobříši optimisticky. Teď máme dobrou generaci fotbalistu. Doufám, že budeme hrát klidný střed tabulky a nebude se opakovat loňská sezona, kdy to bylo tak nesmírně vyrovnané a museli jsme se zachraňovat až v posledním kole. I v budoucnu je předpoklad, pokud se bude tým postupně doplňovat mladými hráči, že by se tady hrál divizní fotbal i nadále. Výhodou je i to, že B-tým hraje I. B třídu a můžou se tam vykopat perspektivní hráči. Podle mě je dobré, že tady nikdo neslibuje nějaké peníze, a proto tady hrají hráči, kteří chtějí hrát fotbal s chutí a pro zábavu. To vytváří dobrou partu, a to je důležitý předpoklad k dobrým výsledkům.
Děkuji za rozhovor!
Pro činnost MFK Dobříš jsou zásadní prostředky