V minulém týdnu jsme odehráli další porci zápasů. Část týmu sehrála soutěžní utkání proti Tatranu Sedlčany, druhá část jela na miniturnaj do Nymburka.
MFK Dobříš A – Tatran Sedlčany A
Ve čtvrtek jsme se v rámci okresní soutěže utkali s týmem ze Sedlčan. Opět jsme dali příležitost širšímu kádru s ohledem na vytížení všech hráčů tak, aby se jednalo o vyrovnaný duel a kluci předvedli to nejlepší co umí a co se učíme. Bohužel stejně jako v minulém zápase jsme do utkání vstoupili aktivně a soupeři jsme nedali možnost vstřelit gól, naopak sami jsme vstřelili 3. Byla vidět snaha jak o obcházení soupeře, tak využívání volného místa a zejména snaha odebírat míče. Bohužel po této dvacetiminutovace jsme opět propadli uspokojení a velká část týmu se opět začala soustředit ne věci, podněty, mimo fotbal a mimo vymezené hřiště. Soupeř to po zásluze potrestal a dokázal náš náskok vyrovnat. Než jsme se dostali do tempa tak v poslední části nám soupeř dokonce střelecky utekl. Posledních deset minut jsme zjistili, že to nepůjde úplně samo a že musíme zabrat. Většina kluků tedy v závěru mákla a ztrátu jsme začali dotahovat, bohužel už to bylo příliš pozdě a utkání bylo ukončeno s naší dvougólovou ztrátou.
V této sestavě se stále potýkáme s velkým nezájmem o fotbal (resp. o tu hru samotnou), přestože na trénincích dokážeme cvičení dělat v dobré kvalitě a jsme zaujetí hrou a samotným míčem, tak jak si oblékneme dres a zjistíme, že jsme na hřišti, kde za nás bojuje pár jednotlivců, nedokážeme se plně zajímat o to, abychom předvedli to nejlepší z nás a mohli mít z utkání radost. Je potřeba si uvědomit, že i když zrovna odpočíváme, tak náš tým hraje dál a je potřeba se zajímat i o kamarády a rady trenérů. Ty nejsou myšlené jako výčitka, ale snaha poradit, jak to udělat, abychom byli úspěšní. Pokud se při pokynech trenérů bavíme mezi sebou, a i přes upozornění nechceme naslouchat, pak nemůžeme být úspěšní. V této skupině je hlavní motivací dokázat i nám trenérům, že můžeme bez obav nastoupit se zkušenější skupinou, že jim můžeme pomoci a to dokážeme tak, že ve skupině méně zkušené budeme vynikat svými dovednostmi, budeme se snažit jak v tréninku, tak zápase.
Sestava: Lukáš Mikel, Karel Huřík, Tomáš Faktor, Daniel Rei Pek, Jan Sprenger, František Melša, Martin Šulc, David Kofroň, Lukáš Dratva, Jáchym Holan
Trenér: Tomáš Redlich
Miniliga v Nymburce
V sobotu dopoledne jsme se zkušenější skupinou vyrazili na turnaj miniligy do Nymburka. Nakonec se sešli pouze tři týmy MFK Dobříš, FC Vlašim a domácí Polaban Nymburk. Se soupeři jsme se domluvili tak, že s každým týmem odehrajeme 3x 15 minut, tak, že vždy dva úseky budeme hrát a 1 budeme odpočívat. Tentokrát nebudeme popisovat jednotlivé úseky, ale popíšeme rovnou celé klání. Každá část měla svá specifika. První série zápasů byla taková oťukávací a s oběma soupeři jsme tahali za kratší konec, střední pasáž nám vyšla výsledkově na výbornou, přestože jsme měli cca. desetiminutový výpadek koncentrace a sil. Poslední část byla už trochu unavenější, ale stejně na tom byli i soupeři. Kluci s Elou předváděli to, co od nich očekáváme. Odvahu při obcházení soupeře, rozhodnutí zda akci pojmout týmově, nebo individuálně, využití volných prostorů včetně týmové spolupráce, kdy jsme již netvořili příliš shluků uprostřed hřiště a naopak jsme se snažili nabíhat do míst, kde míč můžeme dostat, začínáme na sebe mluvit, čímž si dokážeme pomoct jak při útočení, tak při bránění. Zpřesňuje se rozehrávka a její možnosti, zrychluje se přepínání z útoku do obrany a je vidět další posun v kvalitě předváděné hry. Trenéři neříkají nic špatného a pokud máme snahu plnit stanovené úkoly a cíle, tak jsme úspěšní.
Hráli jsme hodinu a půl a po této dávce jsme byli všichni spokojeni. Trenéři z předvedené hry, hráči z úspěchů, kterých dosáhli a zábavy, kterou si během klání užili.
Sestava: Dominik Máša, Karel Huřík, Vojtěch Weber, Adam Chocholouš, Alexandr Chocholouš, Ela Roupcová, Michal Sabota, Matěj Lopata, Štěpán Redlich
Trenéři: Radim Weber, Matěj Lopata, Tomáš Redlich
Pole pro přílohy
Pro činnost MFK Dobříš jsou zásadní prostředky