Další nabitý víkend U9

Mladší přípravka U9 nejsou žádní troškaři a o víkendu zvládli hned 3 naplánované akce.

V sobotu odpoledne jsme zahájili prvním hracím dnem zimní ligu, kterou pořádá ČAFC Praha v nafukovací hale v pražském Chodově. Našimi prvními soupeři byli Raptors Praha (tým složený zejména z cizinců) a tým JM Chodov. Utkání se hrála 2×20 minut.

První utkání jsme se potkali se soupeřem, který evidentně s fotbalem začíná a naši již „ostřílení“ borci se s nimi moc nemazlili. Zahájili jsme utkání velikým tlakem na míč a příliš jsme k němu soupeře nepouštěli, dokázali jsme si vytvořit dostatek střeleckých příležitostí a řadu z nich proměnit. Do druhé půle jsme vstoupili (za stavu 15:0) s úkolem navíc a to zkusit si více kombinačního fotbalu a vzájemné pomoci, včetně zapojení brankáře do hry a do rozehrávky. Tím, že jsme měli na hřišti poměrně hodně volného prostoru, byli jsme rychlejší, důraznější a přesnější, tak skóre narůstalo dál v náš prospěch. Dostali jsme se i do přihrávkových situací, dokázali jsme se z těžkých situací dostat individuálně a dokázali jsme střílet góly. Soupeři jsme dovolili asi 5 střel za celých 50 minut hry, v síti skončili jen dvě. Jedna nechytatelná šibenice z trestného kopu a jedna umístěná střela po individuálním průniku. Výsledek byl krásný (25 : 2) , ale důležitější byla předváděná hra, a vzhledem k soupeři se nám pohodlně dařilo to, co jsme si stanovili.

Druhé utkání s JM Chodov už bylo jiné kafe. Soupeř byl aktivnější než v prvním utkání. Zde jsme mimo dovednosti museli zapojit i větší bojovnost. Podařilo se, kluci bojovali, snažili se a zároveň dokázali, že umí dovednosti předvést i na hřišti. Utkání se přelévalo ze strany na stranu a každý tým chvilku vedl a chvilku dotahoval. Padalo spousta gólu po individuálních i týmových akcích jak na jedné, tak na druhé straně. Nakonec jsme se se soupeřem rozešli smírně 11 : 11.

Děkujeme za pomoc klukům půjčeným z U10 (věkově patřící k nám 2014) Davidovi Čermákovi a Tomášovi Helebrantovi, jejich zkušenosti nám opravdu pomohli.

Sestava: Dominik Máša – Jan Sprenger, Jiří Kinský, Tomáš Faktor, Jakub Budka, David Čermák, Tomáš Helebrant

Trenér: Radim Weber

V neděli jsme odehráli zápasy na 2 frontách. Nejprve jsme zahájili Zimní ligu ve Zvoli u Prahy, kde naším soupeřem byli kluci a holky z Kamenného Přívozu. Utkání se hrálo na 2×20 minut a postavili jsme sestavu kombinovanou ze začátečníků, a hráčů „na půl cesty“ mezi silnější a slabší skupinou. Účelem tohoto mixu byl záměr zjistit, zda ti lepší se dokáží více prosadit ve slabší konkurenci a dokážou ty slabší vybičovat k zaujatějšímu výkonu. Soupeř určitě nebyl jeden z nejsilnějších a tak jsme měli poměrně dost času na rozehrávku, zkoušení si vlastních dovedností a přetavení tréninku do hry. I s ohledem na dvě omluvenky, jsme byli nuceni vzít dva hráče, kteří za sebou měli sobotní dvojzápas. Záměrně jsme kombinovali čtveřice tak, aby hráli dva zkušenější se dvěma méně zkušenými. Bohužel jsme tím odehráli většinu zápasu v aktivním podčíslení, kdy 2 sice makali, ale další se úplně nedokázali vybičovat k lepšímu výkonu. Dva nejzkušenější jsme i s ohledem na rozehrávku vystřídali po poločase v brance. Snaha se týmu nedá upřít, ale celkově to nestačilo na soupeře, kterému se povedlo vstřelit více branek. Výsledek byl 9:5 ve prospěch soupeře.

V týmu byly tentokrát větší rozdíly a tak jej hodnotíme individuálně. Účel zápasu byl splněný u Tomáše, který byl dnes tím tahounem týmu (ale nikdo se k němu bohužel nepřidal) a vyčníval jak nad svými spoluhráči, tak nad soupeřem. Zdatně mu ze začátečníků sekundoval David. Bohužel za očekáváním zůstal Karel, od kterého jsme asi nejvíce čekali podporu a techničtější dovednosti jako od Tomáše. Kubu a Jirku pravděpodobně doběhla sobotní únava a od Matěje s Lukášem pořád očekáváme větší zaujetí pro samotnou hru. 

Sestava: Karel Huřík, Tomáš Kasprišin, Jiří Kinský, Jakub Budka, David Kofroň, Lukáš Dratva, Matěj Svoboda

Trenér: Tomáš Redlich

Zlatý hřeb víkendu nastal v neděli po obědě, kdy jsme odehráli v Benešově druhý hrací den zimní ligy. Tentokrát jsme se utkali s dvěma týmy Bohemians Praha, a se dvěma týmy FC Táborsko.

Na úvod jsme se utkali s dvakrát s Bohemians. Utkání to bylo vyrovnané a bojovné, los nám tedy přál a nevkročili jsme rovnou do „tajfunu“ jako minule. Dokázali jsme se soupeřem běhat, pokoušeli jsme se o velké množství uvolnění, pokoušeli jsme si vhodně najít prostor pro obdržení přihrávky, dokázali jsme na sebe promluvit, dokázali jsme se i zastupovat při bránění. Stále nám trochu dělá problém rychle přepnout při ztrátě míče (resp. při rozehrávkách soupeře). Výsledkem naší snahy bylo 5 gólů v síti soupeře, Bohemka nám jich ale stejný počet vstřelila. (5 : 5).

Druhý tým Bohemians byl o něco málo silnější a přehrával nás rychlostí, zejména rychlostí myšlení. Naši se však nechtěli nechat zahanbit a hodně si se soupeřem zaběhali. Občas jsme se přes snahu nedokázali prokombinovat od obránce do útočné fáze, ale někdy i díky kvalitní nabídce od útočníků a chuti mít a užít si míč jsme soupeře jednoduše přešli a dostali se až do zakončení. Dokázali jsme vstřelit 2 góly a přestože jsme jich obdrželi hned 8 tak nemůžeme našim hráčům vůbec nic vytknout. Bojovali, snažili se do poslední vteřiny a neuchýlili se jen k bezhlavým odkopům, které by nám stejně úspěch nepřinesly a většinou by měl míč opět soupeř.

Pak jsme nastoupili do dvojzápasu s Táborskem. První proti nám nastoupila opět slabší varianta soupeře. Zde byl čas nacvičit a vyzkoušet si i útočné dovednosti ve větším množství a protože soupeř hrál také technicky odehrával se na hřišti hezký „dětský“ fotbal. k vidění byly nádherná uvolnění, týmové kombinace, využívání volných prostorů, zakončení, střely a zákroky brankářů. Dokázali jsme vstřelit 4 branky a soupeř do ukončení zápasu rozhodčím pouze 3 branky. Sice závěrečnou střelou těsně po hvizdu rozhodčího soupeř vyrovnal, ale shodli jsme se, že to přišlo pozdě a do výsledku jsme jej nezapočítali (pravidla byla nastavena tak, že rozhodčí – časomíra (pro všechna 4 hřiště), je písknutím směrodatná), hrát podle vlastního času, asi bychom před střelou zápas neukončovali. Děti si sáhly na dno svých sil a to nás ještě čekalo silnější Táborsko.

Poslední utkání s Táborskem – silnější sestavou – jsme už odehráli jen na vůli. Únava byla čím dál tím více znatelnější a po několika rychlých gólech soupeře jsme začali čím dál tím více rezignovat. Vyměnili jsme brankáře, čímž jsme oslabili hru v poli a pro kvalitní rozehrávku jsme prozměnu již neměli sílu naběhnout. Vyspělý, narostlý soupeř měl po celou dobu zápasu navrch. Naši spíše už neměli sílu a při vyšším skóre ani touhu bojovat, což je pochopitelné, když děti necítí možnost úspěchu, tak to vzdají. Ale abychom končili optimisticky, stále jsme se snažili o obcházení protihráčů, stále jsme se snažili rozehrávat a dostat se za soupeře abychom mohli zakončit. Povedlo se nám vstřelit 3 góly obdrželi jsme jich 12.

Celkově oceňujeme bojovnost, týmovost, snahu o vlastní dovednosti a dostatek pokusů o zakončení, tah na branku. Pro nás trenéry úkol zapracovat na obsazování a rychlejší přepínání, a snahu vracet se do svých pozic (které mám stanovené), specifické úkoly pro přední a zadní hráče. Jak „neradi“ v týmovém pojetí hodnotíme individuální výkony, tak tentokrát musíme vyzvednout ELČU ROUPCOVOU. Její bojovnost, kličky, napadání, obranná činnost, rozhodování se, pohyb bez míče do útoku byla dnes opravdu výjimečná a kluci si z ní mohou vzít velmi dobrý příklad, že to jde. Tým hrál velmi dobře, ale Ela zářila.

Sestava: Dominik Máša, Tobiáš Zelenka, Matěj Lopata, Štěpán Redlich, Adam Chocholouš, Alexandr Chocholouš, Lukáš Mikel, Ela Roupcová

Trenéři: Radim Weber, Matěj Lopata