Víkend mladší přípravky

V sobotu jsme s částí týmu opět zajížděli na pravidelný „miniturnaj“ do Nymburka. Tentokrát pořadatele udělali motivační „akci“ že se hrálo i o medaile a drobné ceny. Našimi soupeři zde byly 2 týmy domácích (Polaban Nymburk), FK Přelouč, SK Obřany – Brno a FK Neratovice-Byškovice. Se všemi týmy kromě Brna jsme již nějakou zkušenost měli, a tak jsme věřili, že i v kombinované sestavě dokážeme být rovnocennými soupeři.

Nejprve jsme se utkali s domácím Nymburkem – vyrovnané utkání s řadou našich neproměněných šancí, částečně v zadních řadách trochu ospalý a ne příliš aktivní postoj. Ovšem dokázali jsme urvat alespoň remízu za výsledek Nymburk 1 – MFK 4 : 4. Druhé utkání proti nám nastoupili kluci z Neratovic, aktivní hrou jsme soupeře dostali pod tlak a ujali se vedení, jenže ke konci přišel výpadek a několik smolných branek a konečný výsledek MFK – Neratovice 3 : 5. Poté následovalo to, co nás téměř pokaždé „zabije“ – pauza mezi zápasy. Po přestávce jsme odehráli 3 zápasy hned po sobě. Nejprve s týmem z Přelouče, kde se poprvé projevila ochota a neochota pracovat s týmem, chuť vyhrát, pomoci si navzájem a bojovat když se nedaří. Výsledek MFK – Přelouč 1 : 8. Stejné chyby (skoro) stejné známky v dalším zápase s SK Obřany Brno. Výsledek hovoří jasně MFK – Obřany 2 : 9. Podle dosud získaných zkušeností oba soupeři byli s námi vyrovnaní, ale rozdíl byl v přístupu. Poslední zápas jsme odehráli opět s domácím Nymburkem a to už se naplno projevila rezignace, frustrace a individualistický přístup k týmovému sportu. Nymburk 2 – MFK 7 : 2.

Fotbal je týmový sport, pokud se nám nedaří (nemusí každý den být posvícení), tak je potřeba nahradit to bojovností a snahou předvést to co umíme a to všichni do posledního náhradníka. Pokud jen jeden „šroubek“ z celého soukolí vypadne porouchá se celý stroj, přestože ostatní součástky makají na 100 a více %. A i ty dobře fungující součástky se časem (a rychleji) opotřebují. Je zvláštní, že pokud část týmu byla propocená a udýchaná po každém střídání a část odcházela se suchým dresem. Dres není nic automatického, je to odměna za práci na tréninku a za práci v zápasech.

Sestava: Vojtěch Weber – Matěj Lopata,Adam Chochoulouš, Karel Huřík, Jan Sprenger, Ela Roupcová, Tomáš Faktor, Tomáš Kasprišin.

Trenér: Matěj Lopata

Pozn. autora R. Webera: „Reportáž jsem psal pouze z informací od trenéra, nebyl jsem osobně přítomen.„

V neděli odpoledne se další část týmu utkala s hráči z Kosovy Hory v rámci soutěže OFS Příbram. Úvod utkání nám vyšel na jedničku, soupeře jsme překvapili hbitostí, aktivitou a včasným získáváním míče, z čehož pramenila řada šancí a dobrých zakončení na branku soupeře. Dokázali jsme si vytvořit pohodlný polštář pro další části. V druhé dvacetiminutovce jsme nechali soupeři trochu více místa, ten dokázal zrychlit a branky padaly na obou stranách. Kosova Hora začala náš úvodní náskok pomaličku stahovat. Nic to nezměnilo na naší snaze hrát tak jak se to učíme a bojovat o každý míč, abychom si jej mohli užít my a vstřelit nějaký gól. Poslední část byla také vyrovnaná a hosté ukrojili ještě malý kousek z našeho náskoku. Vyrovnat se jim však nepodařilo. MFK – Kosova Hora 12 : 10.

Tým předvedl jak hezké individuální výkony, tak týmovou snahu zaskočit jeden za druhého. Přestože víme na čem dále s touto skupinou pracovat (rychlost, rozhodování, více možností řešení, technické dovednosti), tak se semkli jako tým a vítězství si po zásluze vybojovali.

Sestava: Karel Huřík – Michal Sabota, Tomáš Krása, Lukáš Dratva, Tykhon Rybalko, Daniel Rei Pek, František Melša, Matěj Lopata

Trenér: Radim Weber

Předpřípravka U7 v Tochovicích

Naši nejmladší se představili na okresním turnaji mladých nadějí v Tochovicích, pořádaným OFS Příbram. Hrálo se v rychlém sledu na 4 hřištích systémem 3+0 (na čtyři branky). Týmy byly rozděleny do dvou skupin a v nich si každý s každým zahrál 2×. Na hřišti se tak potkali domácí Tochovice, Láz/Obecnice, Dobříš, Spartak Příbram, Višňová, Kosova Hora, Daleké Dušníky. Někdo měl 1 tým, někdo 2. Po celé dopoledne byla vidět radost dětí z pohybu, radost z každého vstřeleného gólu, radost z nalezené pampelišky, radost z projíždějícího vlaku a radost z příjemně stráveného dopoledne. Branek padlo jako máku, viděli jsme krásné průniky, nádherné odrazy ve stylu tiki-taka a bojovnost o každý milimetr prostoru hřiště, občas i lehce za prostorem hřiště. Výsledky? To je nepodstatná informace pro čtenáře.