V neděli 20. listopadu jsme se zúčastnili dvou domluvených akcí. Dopoledne jsme hráli v Horních Měcholupech na turnaji partnerských klubů SK Slavia Praha a odpoledne naše další část rozehrála zimní ligu v Benešově.
Turnaj partnerských klubů SK Slavia Praha
Na pravidelný turnaj jsme se těšili, že se potkáme a srovnáme s týmy, které zase tak často nepotkáme. Utkání byla nastavena na 14 minut hry a přesun na hřiště. Odehráli jsme nejprve 1 zápas, pak jsme měli pauzu, následovalo dalších 6 zápasů, znovu odpočinek a na závěr dvě utkání. Celkem jsme odehráli 9 čtvrthodinek (2 hodiny a 15 minut hry). Vzhledem k nemocem a nachlazením jsme nastoupili s nejužším kádrem (7 dětí). Našimi soupeři byli postupně SK Zbraslav, Slavia Karlovy Vary, Slavia Praha – dívky, ABC Braník, SK Sparta Kolín, Slavia Praha – černí, Slavia Praha – červenobílí, FC Háje a Spartak Kbely.
Všichni soupeři nás přehráli jak technicky (svými dovednostmi), tak takticky (dobrým postavením a dobrým rozhodováním). Našim klukům, dokud jim síly stačily, nechyběla zarputilost a bojovnost, ale většinou jsme si nedokázali užít tu kulatou věc a spíše jsme soupeře naháněli po celém hřišti, čímž jsme přicházeli o spoustu sil. Příliš nám nepřidalo ani chladné zimní počasí, ale to bylo pro všechny týmy naprosto stejně „hrozné“. Za více než dvě hodiny hry se nám povedlo vstřelit jen jeden gól a ze sítě jsme jich lovili nesrovnatelně více. Měli jsme i některé náznaky o další vstřelení branek, ale nepoštěstilo se nám.
Co do dalších bojů musíme zlepšit? Větší odvahu při pokusech o individuální řešení, často jsme se toho míče snad i lekli a chtěli jsme ho jen odkopnout, málo bylo k vidění vyvedení míče. Pohyb bez balonu, pokud jsme měli míč, sice jsme se dokázali relativně správně postavit tak, aby rozehrávající měl poměrně dost času na rozehru, ale již nepřišla ta nadstavba, kdy se potřebujeme od soupeře odtrhnout. Opět nás soupeři přehráli rychlostí a důrazem. Co bylo pozitivní v celém turnaji? Dokud byla síla, tak jsme se snažili, bojovali, ale už umíme i víc a čekali jsme více individuálních dovedností.
Sestava: Vojtěch Weber, Karel Huřík, Tomáš Faktor, Jan Sprenger, Daniel Rei Pek, Jiří Kinský, Tykhon Rybalko
Trenér: Radim Weber
Zimní liga v Benešově – 1. hrací den
Naše další sestava odehrála první čtyři zápasy na zimní lize v Benešově. Našimi soupeři byli postupně SK Benešov – modrá, SK Benešov – žlutá, FK Viagem Příbram a FC SB Vlašim. Přestože jsme nedorazili úplně v optimální sestavě, tak jsme vůbec nezachytili rychlost domácích a ti nás, stejně jako v přípravném utkání před měsícem naprosto přehráli. Našim se nedařilo skoro nic, báli jsme se udělat chybu a málo jsme se pokoušeli o individuální řešení. Míče jsme se často předčasně a nepřesně zbavovali. I když byl soupeř aktivní, tak více nás mrzelo vlastní řešení našich situací, uvolnění, hledání volných míst na hřišti, obejití soupeře a únik, málo střelby. Soupeř byl opět aktivnější, ale my ani zdaleka nepředvedli to co umíme a postupem času jsme trochu rezignovali. Další zápas s Příbramí se odehrával v podobném duchu, nám se nedařilo vrátit se ke své učené hře a soupeř nás tentokrát právě individuální odvahou a dovedností přehrál. Poslední utkání s Vlašimí i přes narůstající únavu už sneslo přísnější parametry, přestože jsme tahali za kratší konec a jen stahovali, tak se jednalo o poměrně vyrovnaný zápas. Opět jsme nedokázali hrát úplně nejlépe.
Během zápasů jsme zjistili, že byl velmi patrný rozdíl mezi hráči, kteří se takto těžkých zápasů již zúčastnili a ti, kteří s tímto tempem nemají zatím takové zkušenosti. Bohužel ani zkušenější část nedokázala ukázat to nejlepší, co již umíme. Méně zkušení měli problém mimo jiné i s přepínáním hlavy z obrany do útoku a zase zpět, obsazování soupeře a příliš brzy rezignovali na odvážnější a jiné řešení, než jen „nezkazit“. Míče nám sbíral soupeř.
Sestava: Dominik Máša, Matěj Lopata, Adam Chocholouš, Alexandr Chocholouš, Štěpán Redlich, Jakub Budka, Michal Sabota, David Čermák (2014 z U10), Adam Sochor (2014 z U10)
Trenéři: Tomáš Redlich, Matěj Lopata
Musíme myslet optimisticky a stále pracovat na tom co nám nejde, i když to není úplně nejzáživnější a další zápasy se z toho poučit a makat, makat, makat nejen na tréniku, ale také v zápasech, protože to je ta „odměna“, kterou si užijeme jen pokud dokážeme tréninkové dovednosti předvést i proti soupeřům. Chceme vyhrát tím co se učíme a co umíme, ale když se to nepovede, tak se svět nezboří, pogratulujeme soupeři, že hrál lépe a budeme ho chtít porazit zase příště.
Prohráli jsme? Vem to ďas
Za týden to hrajem zas!
Pro činnost MFK Dobříš jsou zásadní prostředky