František Sirotek (81) zvaný přáteli „Citron“, načal v loňském roce již devátou desítku svého života. Ten byl velkou měrou spjat se sportem. Věnoval se jak fotbalu, tak především lednímu hokeji a to nejen dobříšskému. V rozhovoru pro dobříšský zpravodaj se k tomu vyjádřil.
Kdo vás ke sportu přivedl a jak jste začínal?
K němu mě přivedla maminka tím, že mě učila bruslit na Papeži. Fotbal jsem začínal v žácích tehdejší Jiskry Dobříš pod vedením trenéra Ladislava Kajgra. Ten mi také předal hodně fotbalového umění. Později jsem nastoupil do učiliště Avie Čakovice. To bylo, pokud se sportu týká, na velmi dobré úrovni a tam jsem se hodně zdokonalil. Na vojně jsem sloužil v Brně a přičichl i k hokeji v týmu Brno – Královo Pole.
Pak vaše sportovní činnost byla spojena s Dobříší?
Je to tak. V roce 1957 za mnou přišli funkcionáři fotbalového klubu Sokola Dobříše František Mikulčík a Ladislav Kajgr a přesvědčili mě, abych se vrátil na Dobříš. Nelituji toho. Jak bylo tehdy zvykem, hrál jsem v zimě hokej a v ostatní čase fotbal. Pamatuji ještě zápasy na bývalém hřišti u ČSAD a pak se hrálo již V lipkách na škváře. Tehdy zde působili výborní hráči jako Josef Pikard, Ladislav Kajgr, Cyril Velebil, František Vartecký a další. V roce 1960 jsme vybojovali pod vedením bývalého hráče reprezentace a Sparty Vlasty Preise, historický postup do krajského přeboru, což byla v té době třetí nejvyšší soutěž. Byly to krásné zápasy před výbornou diváckou kulisou. Přišli sem hráči jako Josef Majer, Antonín Šolc a Karel Kotyšan. Za Dobříš hráli skvělí fotbalisté Josef a František Vitáskové, Tomáš Brož „Šidítko“, Josef Drechsler, František Hamrák, bratří Kamil a Ladislav Soukupové, Jaroslav Vávra, Prokop Durdil, Jan Vorlíček, Karel Máša a další. Později jsem se věnoval více hokeji a fotbal jsem hrál za B-tým.
Na jaký zápas nejvíce vzpomínáte?
Určitě na derby mezi mužstvy RZ Dobříš a Baníku Příbram v roce 1961. Hrálo se před návštěvou 4 000 diváků a zápas skončil 1 : 1.
Byl jste známý později i jako hokejový rozhodčí. Co nám k této kapitole vašeho sportovního života řeknete?
Patnáct let jsem pískal ligovou soutěž a řídil jsem i mezinárodní zápasy ve Švédsku a ve Švýcarsku. Tehdy utkání pískali dva rozhodčí a tak bylo nutné udržovat si fyzickou kondici. Běhal jsem z Dobříše až do Hostomic a zpět. Samozřejmě jsem zažil i konflikty s hráči, ale to už k profesi hokejového rozhodčí patří. Později jsem byl správcem sportovní haly v Příbrami. Tam jsem se seznámil například s Karlem Gottem a dalšími zpěváky a herci, kteří tam účinkovali. Ale rozhovor je veden do fotbalového zpravodaje, tak bych nechal hokej stranou.
Sledujete i současný dobříšský fotbal, kdy družstvo MFK Dobříš hraje divizi?
Přiznám se, že moc ne. Sobotní čas zápasů se často kryje s utkáními 1. FK Příbram, kde mám mnoho známých a tak se tam s nimi setkávám. Přeji dobříšskému fotbalu hodně úspěchů a hezkých utkání. Jinak samozřejmě na léta strávena se sportovním zápolením na Dobříši rád vzpomínám. Vzpomínky zůstali – čas běží dál.
Děkuji za rozhovor a přeji hodně zdraví a štěstí ve vašem životě. Ať vám současní fotbalisté a hokejisté, nejen dobříšští, dělají radost.
Pro činnost MFK Dobříš jsou zásadní prostředky