M. Lener: "Fotbal je pro mě stále drogou!"

Miroslava Lenera poznáte při fotbalových zápasech snadno. Většinou v oranžové vestě, ve funkci hlavního pořadatele, stojí u schůdků, odkud přicházejí hráči z kabin. Míra je úzce spjat s dobříšským fotbalem, ať už jako hráč nebo funkcionář. Jak říká, fotbal je pro něho drogou, kterou doporučuje všem. Přemluvit ho k rozhovoru je těžké. Je rád, že se v Zpravodaji diváci dočtou o lidech kolem dobříšského fotbalu, ale sám sebe za významného hráče či funkcionáře nepovažuje.

S fotbalem začínal jako kluk v devíti letech. Tehdy se hrála tzv. uliční liga na Dobříši a pánové František Hejna a Milan Fiala tehdy vedli jeho uliční tým. Později pokračoval ve fotbalové kariéře jako hráč v poli, ale i jako brankář. Většinu zápasů odehrál za B tým, který byl tehdy opravdu silný. Nezapomenutelné vzpomínky má na léta 1978–80, kdy chytal za „áčko“ pod trenérem Kamilem Soukupem. Vzpomíná i na další trenéry a hráče slavné dobříšské historie, jako byli Josef Šimek, Václav Nenáhla, Karel Máša, Karel Dragoun, Jaroslav Vávra, Josef a František Vitáskové, Kamil Soukup a mnoho dalších. Bohužel mnozí se dívají na fotbal již jen z fotbalového nebe.

Po skončení hráčské kariéry působil jako vedoucí týmu. Výsledky byly střídavé. Zažil éru trenérů Josefa Vitáska, Josefa Fraita, Romana Jandy, Josefa Skočdopoleho, Bohouše Kubína, Josefa Ondračky i Františka Kajgra. I nyní pomáhá rozvíjet fotbal na Dobříši.

„Jsem rád, že je zde velká mládežnická základna a dobrá parta hráčů i funkcionářů. Zažil jsem několik postupů do divize a vzápětí i sestupů z divizní soutěže. Věřím, že současný kádr má poprvé v historii šanci udržet soutěž více jak jednu sezonu. Kluci fakt válí skvěle!“ říká.

Je aktivní rovněž v týmu „staré gardy“, která se schází v zimě každý pátek ve sportovní hale. V průběhu sezony hrajeí i různé turnaje i přátelské zápasy.

„Prostě fotbal si v šestašedesáti letech užívám. Je i pravda, že se potom týden léčím,“ říká s úsměvem.

Radim Weber se zeptal, komu, kromě MFK Dobříš, fandí.

„Jsem příznivcem Dukly Praha. Zažil jsem slávu i pády tohoto fotbalového klubu a jsem rád, že se tým v současné době drží na relativně slušných místech nejvyšší soutěže.“

Zeptal se také na hokej, protože ví, že jeho bratr Slavomír je významný trenér a funkcionář českého hokeje…

„S bráchou, pokud se setkáme, se bavíme o obou sportech, jak o fotbale, tak o hokeji. Oba se snažíme působit ve sportovním životě čestně a zodpovědně, i když každý na jiné úrovni. K tomu nás vedl od malička náš otec, který provozoval oba sporty.

            Jménem vás, fanoušků, přeji Mírovi mnoho radosti z fotbalu (a to nejen dobříšského).

R.W.