V neděli ráno jsme jeli k soupeři do Jesenice (za Sedlčany). Podle dosavadních výsledků nás nečekalo nic jednoduchého, a to se také potvrdilo.
Hrál se zápas plný bojovnosti, odhodlání, snahy a dvou různých stylů přechodu do útočné fáze. Naši se snažili hrát přesně to, co umíme a co se snažíme zlepšovat na každém tréninku i v každém zápase. Zejména vhodné rozhodování, konstruktivní rozehrávka, spolupráce mezi hráči, rychlejší zakončení a správné přepínání do obranných činností. V první části jsme museli přijít i na to, jak eliminovat rychlou dlouhou rozehrávku soupeře. Povedlo se, a tím jsme získávali územní převahu.
Viděli jsme spoustu soubojů, spoustu kombinačních dovedností, individuální řešení, pomoc s brankářem. Závěr byl velmi hektický se spoustou emocí a spontánní radost po závěrečném hvizdu – vítězství Jesenice – MFK 4 : 5.
Takto si, jako trenéři, představujeme výkon, zaujetí v každém zápase. Nevzdávat žádný souboj, snažit se hrát to co se učíme, navzájem si pomoci, dokázat máknout za spoluhráče, kterému se něco nepovede, navzájem se povzbudit a pochválit za povedené dovednosti. Soustředit se jen na dění v tom “zázračném obdélníku s tou kulatou věcí”. Odehráli zatím asi nejlepší zápas v sezóně, který mě úplně vše, co dětský fotbal má mít. Koho bychom vyzvedli? Všechny, kdo se dostal na hřiště!
Sestava: Vojtěch Weber – Jakub Budka, Karel Huřík, Jan Sprenger, Ela Roupcová, František Melša, Martin Šulc, Lukáš Mikel, Jirka Kinský, Matěj Lopata, Tomáš Kasprišin.