V neděli před obědem jsme se konečně dočkali, téměř po půlroce tvrdé přípravy jsme mohli vyběhnout k soutěžnímu zápasu. Našimi soupeři byli hráči SK Stará Huť. Vzhledem k tomu, že se zápas odehrával o Velikonočních prázdninách, tak někteří hráči odjížděli ke známým a příbuzným, některé skolila nemoc a nakonec jsme byli rádi, že jsme dali dohromady 1 tým. Původní myšlenka byla taková, že ti, kteří by se nevešli do zápasu se Starou Hutí by si zahráli proti “kamarádům” z U9.
MFK Dobříš B – SK Stará Huť 19:15
Každopádně soupeř na tom byl ještě hůře a zápas odehráli jen s 1 hráčem na střídání. Prvními základními úkoly bylo rychlé odebrání (nikoliv odkopnutí) míče, vyhledání volných prostorů při útočení a střelba. Na soupeře jsme vlétli se vší vervou a brzy jsme se dostali do pohodlného vedení. Nasazení bylo tak veliké, že nám poměrně brzy došel dech, a střídání tak probíhalo častěji a po jednotlivcích. První část jsme zvládli bez větších problémů a získali si rozhodující náskok. Plnili jsme zadané úkoly, bojovali jsme a to přineslo ovoce.
Do druhé části jsme si přidali jeden úkol navíc, lepší postavení při rozehrávkách (čtverec nebo diamant) a rychlejší obsazování soupeřů. I tyto úkoly se nám dařilo plnit a přestože jsme již neměli takovou převahu, stále jsme drželi vyrovnanou druhou část, co se týká gólů vstřelených i obdržených. Někdy nám trochu vázla rozehrávka, kdy jsme míč lacino odevzdali soupeři, naštěstí ne vždy nás potrestal gólem.
Třetí část už jsme chtěli přidat i větší přesnost v zakončení (hostující brankář si stěžoval, že to hodně štípe, když jsme ho trefovali do rukou) a nebát se vyzkoušet si učené kličky, to byly další nové úkoly. Tato část měla také vyrovnaný průběh a stále jsme drželi získaný náskok z prvního dějství.
Poslední díl utkání už byla patrná únava na obou stranách a tempo hry výrazně polevilo, to však neznamená, že šance na vstřelení gólů nebyly, naopak k vidění bylo i několik nádherných kombinací (chtěných, nikoliv náhodných), které končili v síti, případě těsně před brankou a obrana soupeře byla rozebrána, podobně jako stavebnice LEGO. Zlepšili jsme i rozehrávku od vlastní branky, což bylo dáno i tím, že jsme se nebáli odpoutat se od soupeře a dojít si pro míč k brankáři, nebo výborným postavením, které se učíme a byla možnost rozehrát několika směry. Zároveň jsme se snažili trochu šetřit síly tak, že nemusíme všichni běhat za míčem po celém hřišti, ale že je výhodné držet dobré postavení a na míč útočit po jednom a že je možné i při fotbale ušetřit nějaké síly.
Naši hráči celý zápas ukázkově bojovali (pokud byla síla), ale až do konce zápasu nic nevypustili, snažili se plnit stanovené úkoly a cíle (i když ne vždy se to technicky úplně dařilo, ale to je otázka tréninku, těchto dovedností), odměnou všem byl krásný výsledek 19:15 v náš prospěch.
PS: Před zápasem pokřik jde, ale ten pozápasový (vítězný) musíme vypilovat. Pokud předvedeme stejné výkony i v dalších zápasech, tak jej budeme trénovat často :-).
Sestava: Vojtěch Weber – Šimon Mochán, Adam Chocholouš, Alexandr Chocholouš, Ela Roupcová, Tomáš Faktor, František Melša, František Čermák, Antonín Vavříček, Eliáš Motyka.
Trenéři: Radim Weber, Tomáš Redlich