Ve čtvrtek k nám přijel soupeř ze Sedlčan a zahráli jsme si s nimi na dvou hřištích. Sedlčanští přijeli s velmi mladým týmem, několika hráčům bylo sotva šest let a bylo jich akorát, takže nemohli střídat.
Pro nás to byla příležitost vyzkoušet si spoustu věcí z tréninků. Zkušenější část týmu si nejprve vyzkoušela mimo rychlé úniky a důrazného napadání a odebírání míče také varianty s hrajícím brankářem a přesnost přihrávky, přijmutí přihrávky a další učené dovednosti. Rychle jsme získali poměrně velký náskok a tak jsme se rozhodli, že to našim trochu ztížíme a od 10. minuty jsme hráli záměrně v oslabení (3+1). Na projevu se téměř nic nezměnilo a tak góly v brance soupeře dále narůstaly. Od našich hráčů byla v oslabení potřeba větší snaha a kvalita provedení dané dovednosti, ale dařilo se. Trenér se tak stal pouze nezaujatým divákem, a rady, alternativy řešení a další pokyny si nechával pouze do přestávek mezi jednotlivými částmi. Brankostroj se zastavil na úctyhodném čísle 37 a soupeři jsme svoji aktivitou nedovolili ani jeden gól.
Hlavním úkolem pro nás bylo našim přidávat obtížnost, tak aby nepropadli uspokojení z hladkého průběhu a snažili se po celý zápas dobře pracovat na svých jednotlivých dovednostech, tak na těch týmových. K vidění bylo uvolnění do volného prostoru pro přihrávku (ne vždy přihrávka přišla, ale bylo to rozhodnutí hráče s míčem), byly vidět jak učené, tak některé nové způsoby obcházení soupeře s rozdílnou úspěšností. Zvýšila se úspěšnost střelby, včetně pokutových kopů, kdy hráči začali mířit do volných míst branky, často to již nebyla jen „bezhlavá rána“. Výsledek byl dnes druhořadý, ale předváděná hra byla dobrá a povzbuzující pro další zápasy.
Sestava: Dominik Máša, Lukáš Mikel, Tobiáš Zelenka, Šimon Mochán, Adam Chocholouš, Ela Roupcová, Štěpán Redlich. Střídali: Matěj Lopata, Tomáš Kasprišin
Méně zkušenější část týmu měla tentokrát také prostor pro vyzkoušení přesného zakončení, odebrání míče, úniku to volného prostoru a přesné rozehrávky. Zde jsme měli trochu problém s volným prostorem, do kterého jsme se ne a ne dostat, často jsme volili řešení na sílu, než na chytrost a vznikal nám ve středu hřiště poměrně velký chumel. Každopádně drobné nedostatky ve fotbalovosti jsme doháněli bojovností a snahou. Dařilo se nám při rozehrávce dobře postavit, tak, že jsme si mohli přihrát, ne vždy se nám povedlo trefit našeho spoluhráče, ale postupem času se to výrazně zlepšilo. Spoustu střel jsme vyzkoušeli i z velké dálky a příliš jsme nemířili. Gólů však padalo i tak hodně a síť za soupeřem se třepetala poměrně často. Zároveň je třeba pochválit i bojovnost a nevzdávání se soubojů při únicích soupeře a tak jsme spoustu jejich útoků zastavili ještě před zakončením. Přesto, že jsme měli po celý zápas brankově navrch, tak nám utkání ukázalo na čem je potřeba dále pracovat a zdokonalovat se (výraznější matení soupeře, větší využití volných prostorů hřiště, rozehrávka,…). Celkové skóre se nakonec zastavilo na číslech 17 : 6 v náš prospěch a tak jsme si užili vítězný pokřik.
Sestava: Vojtěch Weber, Tomáš Faktor, Tomáš Kasprišin, Matěj Lopata, František Melša, Valerie Boušková, Daniel Rei Pek, Michal Sabota. Střídal: Dominik Máša
Trenéři. Radim Weber, Matěj Lopata, Tomáš Redlich