O víkendu jsme se definitivně rozloučili s letošní sezónou dvoudenním mezinárodním turnajem v Neštěmicích (část Ústí nad Labem). Celého kládní se zúčastnilo 48 týmu, které byly rozděleny do 8 šestičlenných skupin, ze kterých následně vzešlo rozdělení do zlaté, stříbrné a bronzové skupiny, které si to samostatně rozdaly o medaile. Celkové pořadí pak bylo samozřejmě od zlaté po bronzovou skupinu. Utkání se hrála 1× 15 minut na 6 hřištích zároveň a protože týmů bylo opravdu hodně, tak jsme vždy mezi zápasy měli dostatek času na odpočinek.
Prvním soupeřem byl AFK Slavoj Podolí. Zápas jsem začali velmi dobrou hrou a snahou o kombinační, individuální a pohledný přípravkový fotbal. Logicky se to neobešlo bez chyb a tak soupeř trestal zejména střelami z dálky naše nepřesnosti. Dá se říci, že my hráli fotbal, ale soupeř dával góly, nakonec jsme jich obdrželi 5 a nevstřelili žádný. Každopádně hráči si za svůj přístup, bojovnost a snahu vysloužili pochvalu. MFK – Podolí 0 : 5.
Druhé utkání jsme odehráli proti MSK Benešov nad Ploučnicí. Tentokrát se nám naše učené dovednosti vyplnili na plné čáře a soupeře jsme příliš nepouštěli za půlku a dokázali jsme poměrně jednoduše vstřelit několik hezký branek. Tentokrát jsme protihráče nepředčili jen svou hrou, ale zároveň jsme si udělali radost z gólů a konečného vítězství. MFK – Benešov nad Ploučnicí 6 : 1.
Ve třetím zápase jsme si vyzkoušeli naši první mezinárodní zkušenost. Hráli jsme proti USG Chemnitz (U9) – týmu, který přijel ze sousedního Německa. Setkali jsme se s naprosto rozdílným přístupem ke hře. Naši se opět snažili hrát to, co je stále učíme, sami se rozhodnut a vybrat nejvhodnější řešení a pokoušet se zdokonalovat i v těžších řešeních. Soupeř k zápasu přistoupil tak, že chce vyhrát – náhodné nákopy za obranu, střely (nákopy) na náhodu směrem k brance, dohrávání soubojů (někdy zbytečných), vědomé zdržování a jedna individualita. Troufám si napsat, že jsme opět hrali pohledněji než soupeř a tak i přes výsledek a slzy v očích jsme všechny pochválili, do poslední chvíle jsme se snažili výsledek dorovnat a mohli jsme odcházet se vztyčenou hlavou. MFK – USG Chemnitz (U9) 1 : 4.
Po tomto utkání jsme měli větší pauzu, tak jsme vyrazili na oběd a těšili jsme se, co nám přinese odpolední program.
Po obědě nás čekal soupeř z Prahy – tým 1999 Praha „B“. Jednalo se o kluky, kteří dříve nastupovali za Motorlet Praha a stále „používali“ i jejich dresy. V tomto utkání jsme dokázali soupeře překvapit hned na začátku a dostali se do vedení. Bohužel nám to spíše ublížilo, protože jsme si opět začali myslet, že teď už to bude snadné, že už to nějak ukopeme, ale do konce zápasu zbývalo ještě asi 14 minut. Soupeř naše polevení dokonale využil a výsledek 5 brankami v řadě otočil. Pak jsme opět zapnuli na rychlostní stupeň 2 a posledních 5 minut jsme dokázali snížit a utkání trochu zdramatizovat, ovšem soupeř také ještě dokázal dostat nějaký míč do naší sítě. MFK – 1999 Praha „B“ 3 : 7.
Poslední v základní skupině nás čekali „staří známí“ z Polabanu Nymburk. Tím, že víme o soupeři, že se snaží hrát podobným stylem jako my, očekávali jsme krásný přípravkový zápas. A trochu jsme se v tom spletli – zápas to byl z obou stran nejkrásnější za celé naše sobotní působení na hřišti. 2x jsme se dokázali dostat do vedení, soupeř 2x vyrovnal, šance střídala šanci, klička kličku, přihrávka přihrávku, minimum odkopů jen tak, abychom náhodou nedostali gól. Ke konci zápasu se Nymburku podařilo poprvé dostat do vedení. Naši se vzepjali a chtěli ještě dorovnat, bojovali, dřeli, ale ke konci nám soupeř z kleští utekl a rozhodl o své výhře. MFK – Polaban Nymburk 2:4.
Tímto zápasem nám skončila základní skupina, kde jsme se umístili na 5. místě a v dalším průběhu jsme se tak účastnil tzv. bronzové skupiny o konečné 33. – 48. místo.
Do semifinálové skupiny jsme dostali soupeře Sokol Kolovraty (modrá), Jiska Aš a Cembrit Beroun „B“. Tato skupina se dvěma zápasy rozehrála ještě v sobotu v podvečer. Nejprve jsme se utkali se Sokolem Kolovraty. Tentokrát jsme odehráli velmi nešťastné utkání, kdy jsme pouze dokázali soupeře dotahovat po góle, které jsme dostali většinou po nedůrazu a nešikovném odrazu míče k soupeři a do branky. Fotbalově jsme opět byli lepší, ale dokázali jsme udělat ze soupeřova brankáře hrdinu, když jsme jej i ve vyložených šancích trefovali, resp. byl tak dobře postavený, ale my mohli situace řešit lépe a s větším klidem. MFK – Sokol Kolovraty 3:3.
Poslední sobotní zápas jsme odehráli s Jiskrou Aš. Zde jsme i vzhledem k unavenějším a pomalejšímu soupeři předvedli, že pokud máme více času na celou hru, tak se nám daří vše na co sáhneme. Ať jde o rozehrávku, individuální dovednosti tak výběr nejjednodušších a pro tým nejprospěšnějších řešení. Stříleli jsme góly jako po individuálních akcích, z trestného kopu, tak i po kombinaci celého týmu, kdy jsme jen zasouvali míč do prázdné branky. Na závěr pohodový a klidný zápas s možností vyzkoušet si různé varianty řešení zápasových situací. MFK – Jiskra Aš 7:0.
Následovala večeře a přesun do nedaleké základní školy, kde jsme dostali přidělenu škloní družinu, kde jsme rozbalili podložky a spacáky. V rámci regenerace jsme šli pěšky. Ve vedlejší třídě přespával soupeř z Nymburka a pozval nás podívat se na tématický film právě k přespání ve škole „Sám doma 2″, hráči tak našli i nové kamarády a celou neděli si vzájemně drželi pěsti.
Ráno jsme se pro změnu v rámci probuzení a rozcvičky přesunuli zpět na hřiště a na snídani, v klidu jsme se převlékli do dresů a vyhlíželi našeho posledního soupeře v semifinálové skupině. Tím byl Cembrit Beroun „B“. Po vydatné snídani, nebo po kratším spánku jsme nedokázali navázat na výkony z předešlého dne a soupeř byl pohyblivější než my. Naštěstí se nám povedlo vstřelit několik branek a soupeř nemohl trefit zařízení, takže jsme sice drželi drobný náskok, ale nutno říci, že jen zuby-nehty. Vše nám dlouho trvalo, rozehrávka, zrychlení po kličce, kvalitnější zakončení. Jak se říká, „utrpěli jsme výhru“. MFK – Cembrit Beroun „B“ 3:1.
Naši semifinálovou skupinu jsme tak vyhráli bez porážky a posunuli jsme se mezi týmy, které hráli o 33.-40. místo (resp. o 1.-8. místo v bronzové skupině). Zde nám los přisoudil opět soupeře z Benešova nad Ploučnicí, a dále Motorlet Praha „B“ a domácí FK Český Lev Neštěmice.
Nejprve jsme odehráli utkání s Benešovem nad Ploučnicí. K zápasu jsme přistoupili mnohem zodpovědněji, než k předchozímu a opět jsme předváděli to, co nás zdobilo v sobotu. Větší rychlost a dravost do zakončení, povedené individuální dovednosti a přesná, účinná a dobře zvolená kombinace celého týmu. Góly padaly jak na běžícím pásu a i když jsme několik střel z větších vzdáleností neuhlídali a nepochytali, tak jsme zvítězili poměrně jednoznačně. MFK – Benešov nad Ploučnicí 11:3.
Následoval zápas s Motorletem Praha „B“. Tento zápas se nám povedl spíše v druhé části patnáctiminutovky. Nezachytili jsme tempo soupeře a nechali ho dostat se do vedení, které dokázal udržet až do konce. V druhé části zápasu jsme se pokusili zařadit vyšší rychlost ve všech dovednostech a podařilo se nám několik branek také vstřelit. Je možné, že na nás začala padat únava, ale soupeři odehráli stejnou porci zápasů na stejných hřištích a za stejného počasí. MFK – Motorlet Praha „B“ 4 : 7.
Poslední zápas této skupiny jsme se potkali s domácím FK Český Lev Neštěmice. Zde se rozhodovalo o úspěchu, nebo neúspěchu na turnaji. Po předchozí porážce jsme potřebovali vyhrát, abychom mohli přemýšlet o finále bronzové skupiny. Naši předvedli nejvyspělejší, nejtýmovější a nejemotivnější výkon v celém turnaji se sladkou tečkou na závěr. Ale vše popořádku. Domácí na nás nastoupili s taktikou co nejvíce střílet, bez ohledu na prostor a překonávat naši obranu vysokými a dlouhými výhozy a nákopy. Naši se naopak snažil po získání míče hledat volný prostor a podnikali poměrně rychlé protiútoky, které dokázali zakončit. Jeden hráč bojoval za druhého, nikdo nic nevypustil, brankář zlikvidoval hodně střel, dokázali jsme odebrat míč a jednoduchou cílenou přihrávkou poslat spoluhráče do úniku. Několik takových jsme proměnili a měli výhodu vedení. Soupeři se povedlo pouze snížit a po (nekonečné) závěrečné minutě vytryskla radost naplno. MFK – Neštěmice 4:2.
V tu chvíli byl čas na oběd a na čekání, jak dopadnou další zápasy naší skupiny. Po obědě jsme zjistili, že výsledky nám zajistili účast ve finále bronzové skupiny a naším soupeřem bude Brandýs-Boleslav „A“. Na všech už byla únava velmi znát, celý víkend jsme se pohybovali na hřišti ve velkém vedru. Posledních 15 minut, které rozhodnou o našem konečném pořadí jak v bronzové skupině, tak v celém turnaji. Naši ze sebe mačkali vše, co ještě ve svých silách měli, nevzdávali jediný souboj o míč, už nám chybělo zrychlení po kličce, nedokázali jsme volit to nejoptimálnější řešení a soupeř nám ukázal svou sílu zejména v přechodu do útoku. Po závěrečném hvizdu opět bylo vidět několik slz v očích hráčů. MFK – Brandýs/Boleslav A 1 : 4.
Co tento výsledek znamenal? Znamenal to, že jsme v bronzové skupině obsadili skvělé 2. místo, každý hráč si odvezl medaili a nějakou drobnost a tým krásný pohár a diplom.
Turnaj nám ukázal vše co jsme od něj očekávali, emoce, bojovnost, snahu, únavu, přátelství, zážitek, radost i smutek. Před všemi, kdo se ho zúčastnil nezbývá než smeknout klobouk z hlavy a říct „Dobříšáci, jsme na vás hrdí!“ V celém turnaji jsme se s naší hrou neztratili, podle našeho názoru nás výrazně fotbalově nepřehrál žádný z 12 soupeřů. Ano, přestříleli nás, nebo přetlačili, ale nepřehráli.
Sestava: Vojtěch Weber, Dominik Máša – Ela Roupcová, Adam Chocholouš, Alexandr Chocholouš, Matěj Lopata, Lukáš Mikel, Karel Huřík, Jan Sprenger
Pro činnost MFK Dobříš jsou zásadní prostředky