V sobotu odpoledne jsme zajížděli do pražských Hájů, kde jsme odehráli další tři zápasy zimní ligy pořádané ČAFC Praha. Postupně jsme se v zápasech na 2× 20 minut utkali s Viktorií Vestec, FC Háje JM a SK Benešov.
Začátek prvního zápasu s Viktorií Vestec jsme (jako téměř pokaždé) zaspali a dovolili jsme soupeři vybudovat si pohodlný náskok. Velmi dlouho nám trvalo dostat se do provozního tempa, což přišlo až ve druhé půli. V té jsme se soupeři téměř vyrovnali a dokázali jsme jim vstřelit i nějaký ten gól. Důležité však bylo, že jsme se dokázali rozběhat, začali jsme více bojovat o míče a dokázali jsme je soupeři sebrat a nebezpečně zaútočit. Náskok soupeře však již byl příliš velký na to, abychom ho dokázali stáhnout. Soupeř hrál jednoduše a silověji a dokázali si vytvořit vhodnou přihrávkou také přečíslení. My hráli hodně individuálně a problémy dělala zejména rozehrávka ze zadních pozic, kdy jsme nedokázali přes první vlnu projít.
Druhý zápas s Hájemi byl již o něčem jiném (pravděpodobně nám pomohlo zahřátí v přilehlém Squashcentru) a tak jsme do druhého utkání vstoupili mnohem lépe. Tentokrát jsme hráli rychleji, důrazněji a přesněji a zároveň jsme dokázali i obejít protihráče. Přestože jsme po celý zápas dotahovali, tak jsme se celou dobu drželi na dostřel soupeře a vzhledem k sestavě jsme hráli asi nejlépe jak v tuto chvíli umíme. Pozitivem bylo, že jsme až do konce zápasu bojovali o vstřelení branek.
Poslední zápas nás čekal velmi silný celek z Benešova, který nás přehrával nejen svým vzrůstem a důrazem, ale již do hry zapojil i učené a chtěné kombinace, a zakončoval tvrdě a přesně. Na našich hráčích se začínala projevovat únava a tak jsme museli rozehrávku trochu zjednodušit, abychom se vymanili ze stálého tlaku soupeře. Toto zjednodušení přineslo ovoce, kdy jsme se dostali do spousty zakončení, dokázali jsme hrát i na soupeřově půli a poznali i jiný způsob, jak překonat soupeře než rozehrávkou na obránce. Každopádně soupeř dokázal být ve všem lepší a tak jsme mnohem více míčů vylovili z naší sítě, než soupeřův brankář za svými zády.
Pozitiva odpoledne – snaha, bojovnost a nevzdání se do poslední chvíle, nikdo neumrzl :-), v každém utkání jsme dokázali vstřelit branku. Na čem zapracovat? Na koncentraci na zápas, na to, že to co dokážeme udělat mimo zápas je potřeba předvést i v zápase (rychlost, důraz, odvaha zkoušet i těžké situace, energie).
Sestava: Vojtěch Weber – Karel Huřík, Tomáš Faktor, Tomáš Helebrant, Ela Roupcová, Jakub Budka, Martin Šulc
Trenér: Radim Weber
Nedělní odpoledne jsme pro změnu strávili na halovém turnaji v Příbrami, který pořádal Sokol Pičín. Soupeři byli 4 (Milín, Hostomice, Pičín a Spartak Příbram). Utkání se hrála na 18 minut. V prvním utkání jsme se střetli s Milínem. Zápas to byl v poli poměrně vyrovaný, nám opět chybělo trochu startovacího paliva a tak utkání bylo z naší strany takové ospalé, pomalé a ne příliš odvážné. Soupeř nebyl úplně lepší, ale dokázal potrestat velké množství našich ztrát. Na vyšší obrátky jsme dokázali zapnout až ve chvíli, kdy jsme prohrávali. V tomto utkání jsme se potýkali s tím, že jsme s míčem nedokázali využít volný prostor, šli jsme spíše přes sílu přes protihráče, bez klamavých pohybů a pokusů o kličky, nebo jsme se je snažili obloukem oběhnout a to nás stálo síly a tah na branku. Zároveň jsme nedokázali dobře reagovat na rychlé rozehrávky soupeře. Nakonec jsme dokázali stáhnout náskok soupeře na rozdíl jediného gólu, ale v posledních okamžicích jsme ještě jeden obdrželi.
Další střetnutí jsme se popasovali s Hostomicemi, začalo se nám dařit odebírání míčů a útěky k soupeřově brance, ale šikovní a hbití soupeři se k naší brance dostávali jednodušeji a rychleji, proto jsme opět ze začátku prohrávali. Ovšem znovu jsme nic nevzdali a dokázali se k soupeři herně i gólově přitáhnout. Bohužel jsme se dnes nemohli příliš opřít o hru brankáře, který velmi těžkou a nepřesnou rozehrávkou dostával své spoluhráče do velmi těžkých situací, se kterými jsme si často nedokázali poradit a tak se musel ohánět i brankář. Řadu střel pochytal, ale rozehrávkou si přidělal spoustu obtíží a ne vždy je dokázal napravit. Velmi si cením toho, že jsme bojovali opět až do konce zápasu a na bodový úspěch nám chyběl pouze jeden gól.
Třetí utkání jsme hráli s „domácím“ Pičínem. Opět byl vidět posun k lepšímu, jak ve hře v poli, tak tentokrát i s rozehrávkou, bojovností, snahou a dovednostmi. Zápas spěl k bodovému zisku, ale v poslední minutě jsme nezachytili rychlou rozehrávku soupeře, který se prokombinoval až k rozhodujícímu gólu.
Poslední mač jsme se poměřili se Spartakem Příbram. Vyrovnaný bojovný zápas tentokrát rozhodla nepřesnost a zmatečnost naší rozehrávky z branky. Často jsme volili řešení vyhodit míč, ale tak nepřesně, že jsme se většinou dostali do komplikací a soupeř často (naštěstí většinou nepřesně) zakončoval. Pokud se nám přeci jen povedla rozehrávka, tak jsme byli nebezpeční i soupeřově brance, ale většinou jsme se nedokázali dostat za polovinu hřiště. Nicméně znovu jsme nic nevzdali a zkusili bojovat do konce zápasu.
Pokud shrneme pozitiva, tak jsme vstřelili (společně s Hostomicemi) nejvíce branek, dokázali jsme bojovat až do konce a snažili jsme se plnit pokyny trenéra (i když ne vždy to vyšlo). Postřeh ke zlepšení je určitě rozehrávka brankáře a rychlejší a „správnější“ rozhodování, více využívat volný prostor na hřišti. Každopádně jsme v turnaji nepropadli, přestože jsme nezískali jediný bod.
V tabulce jsme skončili na 5. místě bez bodu a se skóre 7:12, hráli jsme atraktivní fotbal pro diváky se spoustou gólů 🙂
Sestava: Karel Huřík – Jakub Budka, Tomáš Faktor, Vojtěch Weber, Jiří Kinský, Lukáš Dratva, Tykhon Rybalko, Lukáš Mikel, Valentýna Mikelová
Trenér: Radim Weber
Pro činnost MFK Dobříš jsou zásadní prostředky