V sobotu jsme se v pekelném vedru vypravili se dvěma týmy na turnaj ve Všeradicích. Tentokrát s námi nebyla žádná dívka a tak můžeme psát jednoduše o klucích 🙂 Kluky jsme rozdělili do 2 týmů a označili je podle barvy dresů na černo-bílé a modré.
Turnaj byl obsazen 14 týmy ve dvou skupinách a poslední zápas jsme, vždy podle pořadí ve skupině, odehráli o konečné umístění.
Soupeři byli známí i neznámí (AC Sparta Praha 2x, FK Meteor Praha 2×, FK Mníšek pod Brdy 2×, FK Svatá, SK Slavia Praha – dívky, Sokol Nová Ves pod Pleší, FK Komárov, 1. FK Příbram a domácí FK Všeradice).
Tým MFK Dobříš – modrá
První utkání jsme odehráli s týmem FK Svatá, opět jsme měli trochu problém s nastavením mysli, že už jsme na hřišti a hrajeme fotbal, ale soupeř na tom byl od počátku podobně. O míč se více bojovalo a příliš jsme nedokázali využít volných prostorů k zakončení, přestože se nám několikrát podařilo branku ohrozit, tak jsme se gólu nedočkali a soupeř naopak jednu svou šanci proměnil.
Druhé utkání jsme se poměřili s týmem Mníšku pod Brdy 2. Soupeř byl v řadě dovedností důraznější a hbitější a také nám nedovolili vstřelit ani jeden gól a dokázali nám jich několik vstřelit. Přestože jsme prohráli i druhý zápas, na klukách byla vidět jak snaha, tak bojovnost a neuchýlili jsme se k jednoduchému překopávání soupeřova týmu, ale snažili jsme se hrát to, co se učíme. Soupeř nám to moc nedovolil a tak jsme se velké úspěšnosti.
Po tomoto zápase pro nás přišlo asi to nejhorší, co mohlo. A to byla 30 minut pauza, kterou jsme místo nabírání sil „vyplýtvali“ neuváženou aktivitou.
Do zápasu s dívkami Slavie Praha jsme vstoupili trochu vláčně a než jsme se rozkoukali, už jsme si několikrát vyzkoušeli rozehrávku ze středu hřiště. Teprve po několika minutách jsme se snažili vrátit do svého tempa, a ke své hře, ovšem děvčata nás k ničemu nepustila a začínali jsme se silně potýkat s únavou a pekelným počasím.
Poté jsme se utkali s domácím výběrem FK Všeradice. Opět jsme trochu bojovali s únavou, ale kluci se snažili a několikrát se jim povedlo předvést obejití soupeře a mírné ohrozit jejich brankáře. Dařilo se také poměrně brzy přibrzdit soupeře a ten tak neměl tak jednoduchou cestu k zakončení. Stále jsme však čekali na náš první zásah do soupeřovy sítě.
Předposledním soupeřem ve skupině byl pražský Meteor a jejich tým 2. Zápas to byl podobný, jako ty předchozí, jen s rozdílem stoupající únavy. Což ovšem se dalo říci i o soupeři, každopádně v dovednostech obejít soupeře, využít volného prostoru nás soupeř výrazně předčil.
Posledním soupeřem modrých byl tým AC Sparta Praha 2. Bojový úkol zněl jasně vstřelit alespoň jeden gól, protože 0 v naší kolonce už vypadala velmi hrozivě. Kluci to proti Spartě vzali za správný konec a vyždímali ze sebe poslední zbytky svých sil a konečně se nám podařilo vstřelit nejen 1, ale dokonce 2 góly do sítě soupeře. Přestože malí Sparťané byly opět přesnější, tak jsme úkol splnili.
O konečné umístění jsme se utkali se „starými známými“ z Nové Vsi pod Pleší. Zápas to byl v nepříjemném vedru bojovný napínavý, ale kluci se nedali zahanbit a předváděli vše co je pro nás v tuto chvíli podstatné – bojovnost, snahu obejít hráče, snahu sebrat rychle míč, snahu neodkopávat bezhlavě míče, snahu využít volné prostory na hřišti. Odměnou byly 3 góly v síti soupeře. A protože jsme jim dovolili dát jen 2, tak jsme se mohli radovat alespoň z jednoho vítězství a nádherného místa „těsně“ pod stupni vítězů (jak bylo oznámeno při závěrečném ceremoniálu) a nad naším posledním soupeřem.
Celkově můžeme modrým pogratulovat, protože přežili jak zápasy se zkušenějšími a zdatnějšími soupeři, tak zápas s počasím a snažili se v rámci možností předvést učené dovednosti. Stále je potřeba pracovat na zaujetí pro hru samotnou a minimalizovat (alespoň na těch 15 minut) vnímání okolních vjemů – počasí, vlaky, tkaničky v kraťasech, úprava dresů apod.
Sestava: Vojtěch Weber – Tomáš Faktor, František Čermák, Stanislav Staněk, Daniel Rei Pek, Tykhon Rybalko, Antonín Vavříček, Martin Šulc.
Tým MFK Dobříš – černo-bílá
Turnaj jsme zahájili proti týmu Sokola Nová Ves pod Pleší. Na nic jsme nečekali a na soupeře vletěli se vší vervou a téměř jsme je nepustili za polovinu, a pokud ano, tak jsme si dokázali rychle poradit a odebrat jim míč. Kluci předvedli nejen řadu individuálních dovedností, ale také byl prostor na týmovou souhru a spolupráci a několikrát jsme se prokombinovali až do prázdné branky.
Druhým soupeřem byl Mníšek pod Brdy 1. Tento soupeř nás prověřil mnohem více než předchozí a tak jsme měli prostor pro ukázku odebírání míče častěji. Kluci však i v těžším zápase dokázali uplatnit svoje dovednosti a nakonec jsme urvali výsledek 3 : 1 v náš prospěch.
Stejně jako modrý tým jsme poté měli 30 minut pauzy, kterou jsme také nezvládli s možností odpočinku, ale naopak jsme své síly v přibývajícím vedru opět zbytečně vyplýtvali.
Po přestávce jsme nastoupili do souboje s 1. FK Příbram. Kluci si pravděpodobně mysleli, že když se jim povedli předchozí zápasy, tak Příbram bude brnkačka. Soupeř nás rychle vyvedl z omylu, byl pohyblivější, důraznější a rychleji dokázal vyhodnotit herní situace a rozhodnout se lépe. Než jsme zaregistrovali další zápas, tak si soupeř vybudoval dostatečný náskok, který jsme již nedokázali dohnat. Bohužel chyběla síla a větší ochota se o výsledek poprat. Vstřelili jsme 2 góly po individuálních akcích, ale asi nic dalšího se nám v tomto utkání nepodařilo.
Dalším soupeřem byl FK Komárov. Zde jsme se alespoň na chvilku vrátili k naší hře, kdy nám soupeř nechal poměrně dost volného prostoru, a dokázali jsme se opět prosazovat jak individuálně, tak několika vhodnými posunutími míče. Soupeři jsme nakonec nasázeli 5 gólů a dovolili jsme pouze 2.
Následoval závěrečný dvojboj s pražskými celky. Nejprve jsme se utkali s týmem FK Meteor 1. Jednalo se o vyrovnaný zápas, který se přeléval ze strany na stranu s velkým množstvím individuálních akcí, mnoha kličkami, uvolněními do prostoru hřiště a nezaujatému diváku by se zápas velmi líbil. Bohužel našemu týmu úplně nevycházela rozehrávka, přestože postavení hráčů v poli bylo v pořádku, avšak jsme nedokázali správně vyhodnotit riziko rozehry a často jsme soupeři míč odevzdali. Chybami se však člověk a samozřejmě i děti učí a příště si na to dáme větší pozor.
Poslední skupinový zápas nás čekala AC Sparta Praha 1. Kluci opět předvedli dobrý výkon a přestože jsme se ve většině případů uchýlili k jednodušším řešením než soupeř (ale stále svým stylem – obejít hráče, uvolnit se a vystřelit), tak výsledek byl vyrovnaný až do konce a vedení jsme na svou stranu strhli až v posledních okamžicích zápasu.
Po sečtení všech výsledků jsme nakonec ve skupině obsadili nádherné 2. místo a tak jsme měli tu čest zabojovat o umístění na stupních vítězů. O celkové třetí místo jsme se utkali s týmem AC Sparta Praha 2. Ano, ten tým, kterému naši modří vstřelili 2 góly :-).
Tentokrát jsme se soustředili především na začátek utkání a rychlými výpady jsme se dostali do vedení. Bohužel nám potom buď došly síly, nebo jsme soupeře opět podcenili. Mladí Sparťané naopak nic nevzdali a začali nás zejména individuálními dovednostmi přehrávat až jsme se dostali do vyrovnané stavu 4 : 4. Ani po tomto varování jsme už ovšem nedokázali zapnout na vyšší obrátky, přestala se nám dařit naše hra (rozehrávky, vhodný posun míče, i obcházení soupeře) a Sparta téměř každou naši ztrátu trestala gólem. Konečný výsledek – nádherné 4. místo ze 14 zúčastněných týmů. Před našimi se umístila děvčata SK Slavia Praha, Meteor Praha 1 a náš poslední přemožitel AC Sparta Praha 2.
Celkově se našemu černo-bílému týmu dařilo ukázat své dovednosti, i když ne vždy se to dařilo a určitě máme co zlepšovat. Byly vidět krásné individuální akce, chtěné asistence, minimalizace chumlů a občas síla nad chytrostí. Každopádně kluci zaslouží obdiv za snahu se kterou v opravdu pekelném počasí dokázali turnaj odehrát.
Sestava: Dominik Máša – Sebastian Lastres, Matěj Lopata, Tomáš Kasprišin, Michal Sabota, Tobiáš Zelenka, Šimon Mochán, Adam Chocholouš
Trenéři: Radim Weber, Tomáš Redlich, Matěj Lopata
Pro činnost MFK Dobříš jsou zásadní prostředky