Zimní liga nám ukázala spoustu zpětných vazeb na naši práci, přístupu k zápasům, přístupu k dětem. Zároveň jsme objevili i některé vlastnosti dětí, které chceme, ale také nechceme vidět. Celou “soutěž” jsme viděli určitý vývoj jak na hřišti, tak mimo něj domnívám se, že jsme se posunuli postupně k lepším výkonům.
Zároveň na nás má zatím velký vliv soupeř, pokud máme více času a prostoru, tak dokážeme hrát to co se učíme, ale většina soupeřů nám prostor a čas nenechala, a tak jsme většinu řešili pod tlakem, což nám činilo poměrně velké potíže a při několika neúspěších (obdržených brankách) jsme rezignovali na zájem o hru, snahu a bojovnost… Nám trenérům to ukázalo, na co se zaměřit při trénincích i jakým způsobem upravit způsob koučování při zápasech. Dětem to naopak ukázalo, že se na trénincích neučíme nesmysly a můžeme být úspěšní, pokud to dokážeme předvést proti “cizím” soupeřům, že to bez snahy nejde, že když nás to baví, chceme hrát pořád a klidně několik hodin bez ohledu na počasí.
Čekal nás předposlední zápas na Zimní lize ve Zvoli. Naším soupeřem byli kluci z Kamenného přívozu. Po předchozích nezdarech, neustálené sestavě a potřebě vyvolat v dětech zejména pozitivní emoce během hry jsme se rozhodli, že jako trenéři necháme hru jen na samotných dětech, vyjma střídání. Krásně jsme nechali odpočinout hlasivkám. Ale nyní už k samotné hře.
Přestože jsem od začátku tahali za kratší konec provazu, byla u dětí vidět radost z pohybu, z vlastní hry hlavně ze vstřelených gólů. Dali jsme jich 6, což bylo nejvíc během celé zimní ligy. Děti se povzbuzovaly, chodili ze hřiště unavené, ale po několika klidných nádeších byli opět nastartovaní vletět na hřiště a dělat soupeři problémy. Opět jsme měli řadu nesprávných (ale vlastních) rozhodnutí a soupeř nás za to trestal. Ve druhé části jsme se soupeřem drželi krok i v proměňování šancí. Děti si nechaly na střídačce vysvětlit co bylo na hřišti nevhodné, jen nám trochu chyběla odvaha zkusit i jiná řešení různých situací, která také umíme. Po zápase panovala spokojenost s výkonem i když výsledek byl opět nepříznivý MFK – Kamenný Přívoz 6 : 11.
16. 3. 2024, Sestava: Vojtěch Weber – Lukáš Mikel, Ela Roupcová, Karel Huřík, Matěj Lopata, Jakub Budka, Martin Šulc, Jan Sprenger, Jiří Kinský
Poslední zápas nás ve Zvoli čekaly Dolní JIrčany. Postupem času a dle výsledků ze zimy se jednalo o zápas, který rozhodoval o tom, kdo bude mít na diplomu dvě jedničky (11). Tentokrát jsme na hřišti dostali více prostoru i času na rozmýšelní a tak se nám hra, kterou chceme předvádět poměrně často dařila. Přestože se objevila řada nepřesností, i smolných rozhodnutí, tak jsme dokázali soupeře svou často překonat a dobře zacílit. Na hřišti byla vidět podstatná část učených dovedností – ta základní – zájem o hru, snaha, bojovnost, vzájemná podpora byla doplněna i dobrým pohybem po hřišti, povedenými přechody přes soupeře jak individuálně, tak týmově a přesným zakončením. Nejkrásnější pohled na hřiště byl při každém vstřeleném gólu a po závěrečném hvizdu rozhodčího. MFK – Dolní Jirčany 8 : 3.
23. 3. 2024 Sestava: Dominik Máša – Ela Roupcová, Jakub Budka, Martin Šulc, Jiří Kinský, Tomáš Faktor, Tomáš Kasprišin, Tobias Michalica, František Melša
Pro činnost MFK Dobříš jsou zásadní prostředky