V sobotu jsme zajížděli na zápas do Prostřední Lhoty. Opět se nám výrazně nepovedla 1. třetina, a ta nás stála dobrý výsledek.
Úplný začátek jsme se dost rozkoukávali a nedokázali jsme zahrát tak jak umíme. Proto se soupeř dostal do dvoubrankového vedení. Teprve poté jsme se trochu dostali do hry a dokázali skóre srovnat. Chyběla nám větší bojovnost a chuť včas získat balon. Soupeř měl tří výrazné individuality a ti si s námi dokázali poměrně lehce poradit. Druhá část se nám nepovedla vůbec, často nás provázela špatná rozhodnutí, špatná komunikace a zbrklost, soupeř hrál stále stejně a tak jsme se dostali do stavu, kdy jsme začínali být podráždění a rezignovaní. Soupeř na nic nehleděl a celkem jednoduše nám sázel jeden gól za druhým. Do třetí části jsme vstoupili tak, že nemáme co ztratit, můžeme jen získat dobrý pocit ze hry a trochu stáhnout, nebo dokonce dohnat soupeřův náskok. Hra konečně dostala parametry, které bychom si však představovali celých 60 minut, bojovali jsme, snažili jsme se využívat volný prostor a dostávali jsme se do šancí, které jsme bohužel nedokázali proměnit. Chybělo snad jen lepší rozhodování v koncovce tak aby měl úspěch tým, nikoliv jednotlivec. Prostřední Lhota – MFK Dobříš 10 : 4.
Sestava: Vojtěch Weber – Jakub Budka, Karel Huřík, Jan Sprenger, Jiří Kinský, David Kofroň, Matěj Lopata, Tomáš Faktor, Tobias Michalica, Adam Sochor, David Čermák
Je velká škoda, že to co nám jde a máme s tím úspěch a baví nás to, dokážeme dělat jen určitou část zápasu. Přestože jsme hráli s těžkými soupeři, tak bez těchto herních výpadků jsme se mohli radovat častěji z vítězství. Nedá se nic dělat, musíme se z toho poučit a makat dál. Jsme děti, chceme si hrát a chceme, aby nás to bavilo a měli jsme radost ze hry. Jedno bez druhého však nejde (bez poučení a snahy nebudeme mít radost ze hry a bez radosti ze hry s nebudeme chtít snažit, poučit a zlepšovat).