V sobotu ráno jsme na svém hřišti na UMT přívítali kluky ze sdruženého týmu Láz/Obecnice. Opět jsme se potkali s týmem, který si chtěl fotbal užít a podle toho vypadal i samotný zápas.
V první části výrazně dominovali brankáři a obranné činnosti nad povedenými útočnými aktivitami a padli za 20 minut jen tři branky. Druhá část byla z naší strany povedenější a dokázali jsme vstřelit hned 6 gólů sami a jen 2 jsme obdrželi. Emoce v tu chvíli byly jako na horské dráze a naše nadšení výrazně kontrastovalo se zmarem soupeře. Ovšem v poslední části se nám soupeře (asi) zželelo a nechali jsme je rychle vyrovnat – bohužel takový budíček nám vůbec nepomohl, ani zvýšená frekvence rad trenérů a povzbuzování – a tak jsme za vyrovnaného stavu vše, co jsme si za dvě třetiny vybojovali, bezstarostně odevzdali soupeři. Že se něco nepodaří technicky správně vyřešit, že se špatně rozhodnu, to je věc, která se dá pochopit. Jako trenéři nepochopíme absolutní rezignaci ještě za nerozhodného stavu, ztráta motivace, snahy, aktivního zájmu na hřišti udělat něco navíc – co umíme, než se stát tréninkovým kuželem pro soupeře. Bez aktivity a chuti po celý zápas nelze být úspěšný.
MFK – Láz/Obecnice 8 : 12
Sestava: Dominik Máša, Vojtěch Weber – Jakub Budka, Ela Roupcová, František Melša, Lukáš Mikel (Václav Weber), Jiří Kinský, Matěj Lopata, Tomáš Kasprišin, Tobias Michalica, Štěpán Redlich
Za celý zápas si zaslouží za přístup pochvalu jen oba brankáři (Dominik s Vojtou) a Ela – kteří se s hrou i výsledkem snažili udělat něco v náš prospěch, ostatní tentokrát hluboko pod svými možnostmi zejména v poslední části.
Během zápasu jsme se museli popasovat s odstoupením Lukáše Mikela (svalové zranění) a přejeme brzké uzdravení a návrat na hřiště.
Pro činnost MFK Dobříš jsou zásadní prostředky